
Národní parky Alberty - Banff a Jasper
Jeli jsme z Calgary do Národního parku Jasper po Trans Canada Highway 1. Cesta byla úžasná, jelikož i přesto, že je vzdálenost mezi těmito místy kolem 415 km, je stále se na co dívat a počasí nám opravdu přálo. Celá cesta byla úchvatná, skoro žádná auta a v okolí hory a jezera, co víc si přát. Při vjezdu do NP Banff musíte uhradit vstupné. Po příjezdu do Jasperu jsme se ubytovali, měli jsme zajištěné ubytování v soukromí. Jasper je malebné horské městečko s množstvím restaurací, suvenýrů a obchůdků. Jasper NP je nejsevernějším národním parkem celých kanadských Skalistých hor a leží na území provincie Alberta. Mnoho hor tohoto parku dosahuje výšky přes 3 000 metrů a nejvyšší horou je Mt. Columbia s výškou 3 782 metrů. Dominantní řekou je řeka Anthabasca, která se svými přítoky odvádí vodu z 80 % plochy parku.
Druhý den jsme si šli do informačního cesta pro mapku okolí a vydali se na cestu. Nejdříve jsme jeli k jezeru Maligne Lake, kde jsme po cestě potkali místní kozy, které se nám přišly podívat až do auta přes otevřené okénko – jakoby čekaly co dostanou. Jezero Maligne Lake se svojí délkou téměř 23 km druhým největším ledovcovým jezerem na světě. Voda tohoto jezera byla krásně modrá a průzračná, opravdu pastva pro vaše oči. Samozřejmě jezero bylo obklopeno vysokými horami v pozadí. Po cestě k dalšímu jezeru – Medicine Lake jsme u cesty viděli malého černého medvěda Baribala, který zrovna obědval bobulky keříků soapberries, červené plody mýdelníku. Medicine Lake má tyrkysově modrou barvu a je opravdu moc fotogenické se sytě zelenou trávou a horami v pozadí. Zajímavostí tohoto jezera je, že se pod ním nejspíše nachází nejdelší systém podzemních řek na světě. Přirozeně lehce kyselá voda z deště i z okolí je totiž schopna rozpouštět vápenec a malé praskliny na dně se pomalu zvětšují a tvoří hluboké díry, ty se vzájemně spojují a vytvářejí celý systém podzemních řek. Kousek od tohoto jezera je Maligne Canyon, tento Canyon je nejdelším, nejhlubším a nejzajímavějším vápencovým kaňonem Skalistých hor. Canyon je ale pouze 2 km dlouhý a maximální hloubka je 55 metrů, neporovnávejte jej tedy s Grand Canyonem co se do velikosti týče. Poté jsme jeli k Jasper Tramway, což je lanovka vedoucí nad město. Vstup na lanovku stojí 37 CAD a doporučuji se dobře oblíknout, nahoře hodně fouká, ale výhled stojí za to. Jakmile se dostanete nahoru, naskytne se Vám jedinečný výhled na městečko Jasper a jeho okolí. Napravo od Jasperu vidíte nádherně modrá jezera Beauvert Lake, Annette Lake, Edith Lake. My jsme si vyhlídli jezero Beauvert a jeli se k němu podívat. Jezero je součástí ubytovacího komplexu malých domečků, na jezeře je možné si půjčit i šlapadlo nebo lodičku a musím říct, že ani zblízka nás jezero nezklamalo.
Po cestě k Lake Louis jsme se zastavili na pár místech, například na vyhlídce na Mount Edith Cavell a u vodopádů Anthabasca Falls. Nejsou to nejvyšší vodopády Skalistých hor, ale jsou nejdivočejší. Ledovcové vody řeky Athabasca, mračné a nasupené, si prorazily cestu bariérou křemencových skal, a když se nad nimi rozkročí barevná duha, zažijete jednu z nejkrásnějších scenérií nezkrotné kanadské přírody. Musím uznat, že jsme měli velká vedra, ale když jsme se postavili do blízkosti řeky, dýchl na nás chlad. Útvary, které zde řeka vytvořila, jsou neuvěřitelné a je na nich vidět síla řeky.
Naší další zastávkou bylo Sunwapta Falls Canyon & Gorge. Jsou to vodopády, které mají v původním významu označení „hřmící voda“ a určitě svému jménu nedělají ostudu. Řeka Sunwapta využila prasklinu v místním vápenci a ohromnou silou do ní padá z výšky 18 metrů a to velmi úzkým prostorem. Další zastávkou po cestě byla zastávka u Anthabasca Glacier, nejpřístupnějšího ledovce v celých kanadských Skalistých horách a nejnavštěvovanějšího ledovce v celé Severní Americe. My jsme k ledovci šli z parkoviště pěšky, přímo na ledovec se vstoupit nesmí, ale byli i tací, kteří na kousek ledovce vstoupili. Ledovec velmi ustupuje, takže po cestě k němu vidíte znázorněné cedulky s roky, kdy ledovec ještě dosahoval jakého místa. U ledovce velmi foukalo, doporučuji mít určitě čepici nebo alespoň kapuci. Zdejší hlavní atrakcí je možnost výjezdu polárním vozidlem, které vás odveze na ledové pole a tam se můžete 20 minut procházet. Výlet stojí cca 50 CAD na osobu.
Dále jsme pokračovali po Icefield Highway 93 až do Lake Louis. Po cestě na nás číhaly neuvěřitelně vysoké masivy a také řeka Anthabasca, která v některých místěch vytvořila opravdu scénickou podívanou. Dále jsme viděli Hector Lake s Waputik Icefield.
Po příjezdu do ubytování v Lake Louise na nás čekalo překvapení, jelikož zdejší veverky jsou tak nenasytné, že jim stačí ukázat, že máte něco v ruce a ony za Vámi běhají jako pejsci. Národní park Banff je první největší kanadský národní park a třetí na světě po Yellowstone NP v USA a Royal NP v Austrálii. Druhý den nás čekala cesta po třech jezerních perlách, tedy Moraine Lake, Payto Lake a Lake Louise.
První zastávka byla u úchvatného a nezapomenutelného jezera Moraine Lake, umístěného v nádherném Údolí deseti vrcholů. Modrost tohoto jezera se nedá ani popsat a jeho fotky jsou tak kýčovité, že ani ten, kdo tam byl, nemůže věřit, že tak krásné jezero opravdu existuje. Samozřejmě tím, že to je velmi oblíbené místo turistů, je zde také hodně lidí, takže aby se Vám podařilo udělat fotku bez dalších lidí kolem na ní, je to opravdu umění a člověk musí být trpělivý. Když se vyšplháte na vyhlídku nad jezerem, určitě to stojí za to, je zde méně lidí a fotky jsou úchvatné. Naší další zastávkou bylo jezero Lake Louise. Toto jezero je hodně turisticky navštěvované, i když musím říct, že Mouraine Lake se nám líbilo více. Toto jezero nemá tak sytou modrou vodu, jeho voda je spíše světle zeleno-modrá. Samozřejmě to má něco do sebe hlavně s výhledem na sněhem pokrytou Victoria Mountain. Přímo u tohoto jezera je také hotel, ceny bohužel neznám, ale předpokládám, že budou vysoké.
Po cestě do Banffu jsme dále zastavili u Payto Lake. K jezeru vede cesta trochu do kopce, ale když se vyšplháte až nahoru, budete se dívat s otevřenými ústy. Barva tohoto jezera je světle modrá, jezero je lemováno lesy a horami částečně pokrytými sněhem – je to místo, které si prosí o pár fotografií - to se musí vidět osobně! Další zastávkou bylo jezero Bow Lake. U tohoto jezera jsem se odvážila stoupnout bosá do vody, která podle mě měla kolem 5 stupňů, abychom si udělali fotky se mnou stojící ve vodě – musím říct, že mi tento zážitek hezky prokrvil nohy. Ale fotky stály za to, s horami v pozadí....nádhera! Po příjezdu do Banffu jsme si na chvíli zaskočili do místního bazénu, spíše také větší vířivky, zde jsme si trochu po celodenní cestě odpočinuli plni zážitků.
Městečko Banff je také malebným městem, je tedy více turistické než Jasper, protože přeci jenom je blíže Calgary. Je zde hodně restaurací, obchůdků se suvenýry apod. Další den naše cesta směřovala již směr Calgary a poté odlet zpět domů do ČR. Musím říct, že opravdu to co jsem během těchto pár dní viděla za krásy přírody je tak nepopsatelné, že si nemyslím, že by vás mé psaní nadchlo tak, jak by ve skutečnosti mělo. Přikládám i pár fotografií a myslím, že díky těm dostanete celistvý obraz té neuvěřitelné krásy, kterou jsem se tady snažila popsat :-)
Zveřejněte své zážitky!
- Chcete se podílet na obsahu této sekce?
- Máte zajímavý zážitek z cest, který byste rádi zveřejnili na webu?
- Chcete ostatním ukázat své fotografie?
- Chcete dopočit nějaké místo nebo zemi?
- Potřebujete radu?
7 komentářů
Já sám jsem s touto CK absolvoval okruh Vancouver, Jasper, Banf a zpět a tak vím, co píšu.
Mám z této mé cesty "cestopis" a hodně fotografií, a tak snad někdy najdu odvahu zveřejnit to, co jsem napsal. I když vím, že popsat pocity tak, aby je čtenář sdílel je vlastně nemožné...
V březnu pojedu na Nový Zéland, nasbírám zkušenosti, nafotím a pokusím se zase něco dát dohromady.
K
Já sám jsem s touto CK absolvoval okruh Vancouver, Jasper, Banf a zpět a tak vím, co píšu.
Mám z této mé cesty "cestopis" a hodně fotografií, a tak snad někdy najdu odvahu zveřejnit to, co jsem napsal. I když vím, že popsat pocity tak, aby je čtenář sdílel je vlastně nemožné...
V březnu pojedu na Nový Zéland, nasbírám zkušenosti, nafotím a pokusím se zase něco dát dohromady.
K
Honza
chtěl jsem se zeptat, jak dlouho vám trvala výše popsaná cesta přes NP?
Děkuji